Opavské Slezsko plné zážitků
Informace o turistické kartě a jejich výhodách Zjistit více

Pojem Krajina břidlice bude brzy znám po celé republice i za její hranicí. Města Budišov nad Budišovkou, Vítkov a Odry se spojují a vznikl projekt Krajina břidlice, který má turisticky rozhodně velký potenciál. Dochází tak k propojení dvou turistických oblastí – Opavského Slezska a Poodří.

Zdroj: Idnes.cz

Někdejší těžbu břidlice v oblasti desítky let oficiálně nic nepřipomínalo, od roku 1995 pak jen muzeum v Budišově nad Budišovkou. Ale před třemi roky nadšenci zpřístupnili břidlicovou štolu a další projekty spojené s kdysi hojně využívanou horninou jsou v různé fázi připravenosti.

Města chtějí připomenout těžbu, v břidlicovém dole svezou návštěvníky loďky

Města Odry, Vítkov a Budišov nad Budišovkou na pomezí Novojičínska a Opavska nyní dokonce zakládají spolek s názvem Krajina břidlice a zvažují začlenění do seznamu unikátních geoparků.

Nejblíže k dalšímu turistickému lákadlu mají v Odrách. V útrobách Veselského kopce pustí lidi do někdejšího Flascharova dolu. „Pokud půjde všechno dobře, tak v květnu končíme s přípravami a hned v červnu otevřeme,“ nastínil starosta Oder Libor Helis.

Turisté nafasují holiny, pláštěnku, svítilnu i přilbu a vyrazí do nitra kopce. Tam pak poznají, jak náročná byla těžba břidlice. A uvidí i geologický unikát, takzvanou skalní oderskou vrásu.

„Tak rok až dva necháme stav stabilizovat, zjistíme zájem lidí a uvidíme. Případně máme ještě možnost otevřít jeden důl,“ nastínil oderský starosta, který ocenil i úspěch na současném veletrhu cestovního ruchu Holliday World a Region World v Praze. „Máme tam stánek, ukazujeme štípání břidlice, lidé mají o to velký zájem,“ těší starostu.

Naprostý unikát: do břidlicového dolu na lodičkách

Naprostý unikát pak chystají v katastru Budišova nad Budišovkou. Až se jim podaří zpřístupnit takzvaný Jezerní důl, projedou se v něm lidé na lodičkách. Podobně jako po říčce Punkva v Moravském krasu.

„Zatím tam je jen naučná stezka, díra do země, třináctimetrový komín a vodní hladina. Ale pak to bude nádhera,“ neskrývá nadšení budišovský starosta Patrik Schramm.

Ztrátu na oderský projekt odhadl asi na dva roky. „Museli jsme totiž nejdříve směnit pozemky s Vojenskými lesy,“ vysvětlil starosta s tím, že letos snad dokončí projektovou dokumentaci a zjistí finanční možnosti. Schramm bude rád, když se Jezerní důl podaří zpřístupnit v roce 2022.

Petr Zahnaš je s návštěvností Raabovy štoly v lokalitě Zálužná, místní čísti Vítkova, spokojený. „Zájem je někdy tak veliký, až nestíháme,“ přiznal s tím, že někdy ani seskupování návštěvníků nepomáhá. Právě v Zálužné, části Mokřinky, plánovali otevřít štolu Carl. Ale asi se tak nestane.

„Bohužel jsme narazili na pozemkové problémy, zatím se nepovedlo dohodnout s vlastníky některých parcel. Takže do budoucnosti zůstává velký otazník,“ smutně připustil Zahnaš.

Města zakládají spolek, loni na podzim už tak učinili starostové a odborníci jako fyzické osoby. „Vstup měst musejí totiž schválit zastupitelstva, což snad nebude problém,“ nastínil starosta Oder Helis.

Cílem pak zůstává začlenění do soustavy geoparků, tedy oblastí s mimořádným geologickým dědictvím. V regionu existuje zatím jen geopark Podbeskydí s centrem ve Štramberku, v celé zemi je pak devět geoparků, například Český ráj nebo Železné hory.

Břidlice kryla třeba pražské Národní divadlo

Pomáhat hodlá i krajský úřad. „Břidlice je určitým fenoménem a tamnímu regionu může pomoci. Například projížďka na lodičkách v břidlicovém dole bude velkou turistickou atrakcí,“ poznamenal náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Břidlice je hornina vzniklá z jílovců. Mívá šedou až černou barvu. Nejčastěji se využívala jako krytina, dále se z ní kdysi dělaly například brousky, dlažby nebo školní psací tabulky. Z velkých plátů se vyráběly i stoly a z břidlicové směsi dokonce gramofonové desky.

V oblasti Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů fungovalo velké množství břidlicových štol, vrchol těžby byl ve druhé polovině 19. století. Tamní břidlice kryla například střechu Národního divadla v Praze nebo budapešťský parlament.


Foto: Turistická oblast Opavské Slezsko, z.s., Alena Zemanová