Obsah

OPEVNĚNÁ HRANICE

 

Nacházejí se na hřebenech hor i v blízkosti měst, hrdě se tyčí na polích a v lese obrůstají kapradím. Nalezneme je zpravidla u hranic, na jejichž obranu byly budovány. Neodmyslitelnou součástí příhraniční krajiny jsou již více než osmdesát let. První pevnost mohutného obranného systému vyrostla v závěru roku 1935 nedaleko vesničky Antošovice na Hlučínsku a během tří let se tento region proměnil společně s Opavskem v jednu z nejvíce a nejlépe opevněných oblastí Československé republiky. Dnes bychom na území Opavského Slezska napočítali 61 pěchotních srubů (pevností), zhruba 260 (řopíků) (pevnůstek) a jednu dělostřeleckou tvrz. V nejednom objektu sídlí muzeum, jež uchovává střípky této stále ještě nedávné minulosti. 

Opevněná hranice - Opavské Slezsko


Opavské Slezsko je v kontextu České republiky výjimečným regionem. Od středověku se tato oblast vždy nějakým způsobem nacházela na hranici, což zcela fatálně ovlivňovalo osudy místních obyvatel. Hranice se v průběhu staletí porůznu měnila a jednotlivé generace ji mohly zažívat z odlišných stran. Opavsko bylo původně součástí Moravy a leželo tak na hranici českého státu. Po připojení Slezska k českým zemím se Opavsko postupně zařadilo mezi slezská knížectví a zároveň se od státní hranice vzdálilo. Ztráta většiny Slezska v roce 1742 znamenala návrat státní hranice do bezprostřední blízkosti Opavy, která se stala hlavním městem nově vzniklého Rakouského Slezska. Hranice zůstaly beze změny až do závěru první světové války, kdy se nově konstituovaný československý stát pokusil získat části kdysi ztraceného Slezska. A tak se hranice mezi Opavou a Ostravou posunula na sever a vzniklo Hlučínsko. Na východě bylo naopak těšínské knížectví rozděleno mezi československý a polský stát. V roce 1938 se stalo Opavsko i Hlučínsko součástí Německé říše a hranice se posunula na řeky Odru a Ostravici, kde již začínal Protektorát. Po válce se státní hranice vrátila do dřívějších mezí, německého souseda na severu ale vystřídalo Polsko, které bylo celé posunuto na západ. Překotné události nekompromisních dějin vybízejí k zamyšlení. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více, je vhodná návštěva expozic Slezského zemského muzea a Muzea Hlučínska, jež se pohnuté historii věnují. Také další muzea v Opavském Slezsku hovoří o tom, jak se zde žilo a hospodařilo. 
.
Opavsko lze považovat za ráj milovníků vojenské historie. Snad v žádném regionu se nevyskytuje tolik tanků a válečných památníků ve volné krajině jako právě tady. Společně s linií pevností vytvářejí památníky Ostravsko-opavské operace zcela bezkonkurenční prostředí. Na nevelké ploše jsou zde k vidění téměř všechny typy pevnostních objektů, stejně jako volně instalované tanky, hřbitovy československých vojáků i Rudoarmějců a vše korunuje Národní památník II. světové války v Hrabyni. S Opavskem se pojí osudy řady významných vojenských osobností. Ve Štítině přišel na svět pozdější generál Heliodor Píka, v nedalekých Mokrých Lazcích plukovník Jan Vlachý, brigádní generál in memoriam. Prvního popravili komunisté, druhého nacisté. Z Hati pocházel Jan Billik, jeden z nejúspěšnějších letců první světové války. Během své vojenské služby sem zavítali Jan Kubiš a Jaroslav Švarc, jejichž životy vyhasly v kryptě cyrilometodějského chrámu. Slavnou vojenskou minulostí se honosí město Opava, kde měl posádku proslulý C. K. pěší pluk číslo 1. Svou životní pouť zde ukončil rakouský maršál Eduard von Böhm-Ermolli, jehož hrob je dodnes k vidění na opavském hřbitově. Specifickou vrstvu vojenské minulosti Opavska pak dotváří Hlučínsko, které nebylo součástí českých zemí, a tak místní obyvatelé bojovali v obou světových válkách v německé uniformě. 

 

MO-S 11 U POSEDUMuzeum
ZBYTKY ÚZKOROZCHODNÉ ŽELEZNICE 


Jedná se oboustranný dvoukřídlý objekt, jehož hlavní výzbroj tvořily 4 těžké kulomety a 9 cm kasematový minomet. Na křídlech se nacházely pancéřové zvony vybavené lehkými kulomety. Osádku objektu tvořilo 34 mužů I. praporu hraničářského pluku 4. Hlučín. Pro výstavbu objektu byla v týlu vybudována úzkorozchodná železnice o rozchodu 760 mm, která zajišťovala dopravu materiálu na staveniště, jejíž zbytky jsou v okolí srubu dodnes patrné.

U POSEDU


Vstup: Omezený přístup. Otevřeno každý druhý víkend v měsíci, případně lze individuálně dopředu sjednat návštěvu.
Umístění: Objekt leží na naučné stezce čs. opevnění. Nejlepší přístupnost je z konečné linky MHD č. 52 "Paseky" po zelené turistické značce do Černého lesa a na křižovatce zelené a žluté značky pokračovat po naučné stezce rovně směrem na Darkovičky k druhému pěchotnímu srubu za křižovatkou.
GPS: 49.9084883N, 18.2731200E
Betonáž srpen 1936, izolovaný pěchotní srub oboustranný, II. stupeň odolnosti, 238 m.n.m.
Kontakt: KVH I. prapor z.s., www.kvh-1prapor.cz, e-mail: KVH1prapor@seznam.cz, tel.: 731 241 839

 

 

 

 

AREÁL ČS. OPEVNĚNÍ HLUČÍN-DARKOVIČKY Muzeum
EVROPSKY VYSOCE CENĚNÁ PREZENTACE OJEDINĚLÉHO PEVNOSTNÍHO SYSTÉMU 

MO-S 18 V OBOŘE
  Na Oboře před válkou sloužil Jaroslav Švarc, pozdější příslušník paraskupiny TIN, která byla vysazena na území Protektorátu Čechy a Morava s cílem provést atentát na ministra protektorátní vlády Emanuela Moravce. Švarc se však po seskoku nesešel s druhým členem skupiny, Ludvíkem Cupalem, proto pokračoval do Prahy. Padl dne 18. června 1942 spolu s dalšími šesti parašutisty, v kryptě pravoslavného kostela sv.  Cyrila a  Metoděje v Resslově ulici. MO-S 18 je jednostranný samostatný pěchotní srub vybudovaný ve  II.  stupni odolnosti. Osádku tvořilo 24 příslušníků hraničářského pluku 4 se sídlem v Hlučíně. V roce 1940 byl německou armádou ze srubu vytržen pozorovací zvon. Ve srubu se nachází původní funkční čerpadlo Royal a dieselagregát, plně funkční ventilace s filtrací, nádrže na vodu, ubikace, muniční sklady a vybavená střelecká místnost. Ve střílně pro původní pevnostní kanon vz.  36 ráže 47 mm je nyní nainstalována část sovětského protitankového kanónu DOT 4, který byl původní československou zbraní inspirován. Srub je osazen pěchotním zvonem pro lehký kulomet.

V OBOŘE


Vstup: Omezený přístup. Bývá zpřístupněn u příležitosti akcí, které se v areálu opevnění pořádají, např. při tradiční vojensko-historické ukázce Hlučín-Darkovičky.
Umístění: Z Hlučína po silnici 469, vlevo na rozcestí silnic do Šilheřovic a Hatí
GPS: 49.9240553N, 18.2284086E
Betonáž červenec/srpen 1936, izolovaný pěchotní srub levostranný, II. stupeň odolnosti, 288 m.n.m. 

 

MO-S 19 V ALEJI
Samostatný, oboustranný, dvoukřídlý dvojpodlažní pěchotní srub se dvěma pozorovacími zvony a jednou střeleckou kulometnou kopulí. Objekt byl vybudován severně od Hlučína na velmi exponovaném místě tehdejší československo-německé hranice, v otevřeném terénu, kde se dal předpokládat silný útok nepřítele. Proto byl vybudován ve III. stupni odolnosti. Strop má tloušťku 2,5 m, čelní stěna je silná 2,75 m. Na stavbu objektu bylo použito cca 2000 m³ vysoce kvalitního betonu armovaného 120 tunami oceli.
Ve výzbroji objektu byly dva protitankové pevnostní kanony vz. 36 spřažené s těžkými kulomety vz. 37, dvě dvojice těžkých kulometů vz. 37 a šest lehkých kulometů vz. 26. Boční stěny se střílnami hlavních zbraní směřující východním a západním směrem umožňovaly boční palbu k obraně pevností Obora a Orel. Ochranu srubu umožňují prodloužené boční stěny vybíhající do stran s osazenými zvony. Před střílnami hlavních zbraní jsou situovány tzv. diamantové příkopy, široké 175 cm a hluboké 310 cm, které jednak bránily v přístupu ke střílnám a jednak sloužily k jímání nábojnic ze střeleckých místností. Do příkopů ústí granátový skluz. Vchod do objektu s trojími dveřmi je situován v týlové stěně. Objekt byl určen pro osádku v počtu 36 mužů. Od roku 1984 je srub součástí Areálu čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a v letech 1985–1990 byl postupně rekonstruován. V pravé střelecké místnosti se nachází unikátní pevnostní protitankový kanón vz. 36 a další původní zbraně včetně lafet a optiky.

V ALEJI


Vstup: Přístupný. 
Otevírací doba:
duben – červen: pátek 9:00 – 15:30, sobota, neděle, svátky 11:00 – 17:00
červenec – srpen: úterý – pátek 9:00 – 17:00, sobota, neděle, svátky 11:00 – 17:00
září – říjen: pátek 9:00 – 15:30, sobota, neděle, svátky 11:00 – 17:00
Umístění: Z Hlučína po silnici 469, za odbočkou vlevo (silnice směrem z Šilheřovic)
GPS: 49.9252181N, 18.2212817E
Betonáž srpen 1936, izolovaný pěchotní srub oboustranný, III. stupeň odolnosti, 282 m.n.m. 
         

Lehké opevnění vzor 37 A 140Z
Takzvaný řopík se nachází u cesty mezi objekty MO-S 18 V Oboře a MO-S 19 V Aleji. Objekt je vybaven lafetami pro kulomety, periskopy, ventilátorem a ženijním nářadím. Objekt i jeho okolí je upraveno do stavu imitujícího rok 1938, instalovány jsou ženijní zátarasy, protipěchotní překážky a  protitankový příkop.


Vstup: Nepřístupný.

MO-Or-S 20 U ORLA
Tento objekt měl být součástí plánované tvrze U Orla. Protože výstavba tvrze byla plánována až na pozdější etapu, nastala by v pevnostní linii příliš velká proluka. Proto byl současně s okolními sruby postaven i jeden tvrzový objekt, který je unikátní v tom, že disponuje vlastním vchodem, který tvrzové normálně nemají. Příslušnost k plánované tvrzi dokládá šachta hluboká přes 26 metrů, která měla objekt napojit na podzemí pevnostní soustavy. Hloubení šachty bylo vzhledem k písčitému podloží problematické. Výzbroj objektu byla tvořena dvěma 47 mm protitankovými kanóny, šesti těžkými kulomety vz.  37 a  šesti lehkými kulomety vz. 26. V objektu byly osazeny dva pancéřové pozorovací zvony, vyzbrojené lehkými kulomety. Uprostřed čelní stěny srubu byl zapuštěn dělostřelecký pozorovací zvon, jenž sloužil k pozorování a řízení dělostřelecké palby. 
Za války byl objekt cvičně postřelován německou armádou, na jaře 1945 se stal stěžejním bodem obrany německých jednotek 1. tankové armády a maďarské 1. armády proti postupujícím jednotkám 38. armády 4. ukrajinského frontu Rudé armády. 
Objekt je ponechán ve stavu, v jakém se nacházel na konci druhé světové války, bez pancéřových zvonů a s vytrženými hlavními střílnami, nahrazenými na jaře 1945 betonovými. Na čelní stěně jsou patrné stopy po zkušebním postřelování. Interiér je poškozen výbuchem, který provedlo odpálením munice ustupující německé vojsko. Při výbuchu se zřítila do podzemí část schodiště a byly zničeny zděné příčky.
Na objektu se u vchodu dochovalo německé značení T-XIX, odlišné od českého číslování. Na zdi u šachty je nápis „Šachta čeká na další oběť“ jako připomínka těch, kteří na jejím dně po roce 1945 našli smrt. 

U ORLA


Vstup: Omezený přístup. Bývá zpřístupněn u příležitostí různých akcí, např. během každoročního pochodu po linii opevnění.
Umístění: U silnice mezi obcí Darkovičky a Darkovice
GPS: 49.9274903N, 18.2156936E
Betonáž prosinec 1936, tvrzový pěchotní srub oboustranný, IV. stupeň odolnosti, 283 m.n.m. 


Kontakt: Slezské zemské muzeum, www.szm.cz, e-mail: opevneni@szm.cz, tel.: 595 051 110

MO-S 21 U Jaroše Muzeum
MO-S 22 U Františka

OPEVNĚNÁ HRANICE


Soukromá muzea skládající se z pěchotních srubů MO-S 21, jehož expozice je věnována původnímu stavu z roku 1938, a MO-S 22, kde se expozice věnuje závěru druhé světové války. V pěchotním srubu MO-S 21 probíhají rekonstrukce od roku 2006. Druhý z objektů je spravován kratší dobu, i přesto je zde možné zhlédnout nemalou expozici, která časem bude narůstat. Osádku tvořilo 36 mužů v MO-S 21, respektive 37 vojáků v MO-S 22. Po podepsání Mnichovské dohody byli českoslovenští vojáci nuceni opevnění odevzdat nepříteli. Při rekonstrukci MO-S 21 se zjistilo, že srub byl československou osádkou značně poničen a poškozený byl odevzdán německé armádě. Jednalo se poškození zárubní, odstřelení studny a následné vyplnění asfaltovou hmotou.
Každoročně na počátku září se zde pořádá akce pod názvem Opevněná hranice, která se stává již pomalu tradicí.  Vyvěšená státní vlajka je symbolem toho, že je zdejší muzeum otevřeno. 

U JAROŠE


MO-S 21 U Jaroše
Vstup: Omezený přístup. Vyvěšená státní vlajka na srubu je symbolem toho, že jsou ve srubu provozovatelé přítomni a rádi vás provedou, případně lze individuálně dopředu sjednat návštěvu.
Umístění: Mezi obcí Darkovičky a Darkovice, dále po asfaltové cestičce za opevněním MO-S 20 mezi pole.
GPS: 49.9280886N, 18.2064942E
Betonáž září 1936, izolovaný pěchotní srub oboustranný, III. stupeň odolnosti, 272 m.n.m.

 

MO-S 22 U Františka
Vstup: Omezený přístup. Individuálně lze dopředu sjednat návštěvu srubu. 
Umístění: Po pravé straně mezi obcí Darkovičky a Vřesina.
GPS: 49.9317728N, 18.1987358E
Betonáž září/říjen 1936, izolovaný pěchotní srub oboustranný, III. stupeň odolnosti, 285 m.n.m.


Kontakt: Asociace přátel Československého opevnění Opavska a Hlučínska z. s., www.mo-s21.mzf.cz, e-mail: josef.curaj@seznam.cz, 731 267 892

MO-S 24 U SIGNÁLU  Muzeum
SRUB S ORIGINÁLNÍM MUNIČÍM VÝTAHEM

Dvoupodlažní objekt vybavený téměř všemi typy výzbroje, kterými samostatné objekty disponovaly. Jednalo se o těžké a lehké kulomety, protitankový kanon vz. 36 a také 9 cm kasematní minomet. Minomet byl umístěn ve spodním (týlovém) patře a rozměry střelecké místnosti návštěvníka jistě překvapí. V interiéru se také nachází filtro-ventilační soustava a funkční dieselagregát. Zajímavostí srubu je pak jediný originální muniční výtah, který se na opevnění zachoval. Ve stropní desce byly zasazeny dva pancéřové zvony a kopule pro těžký kulomet, který ostřeloval nedaleké údolí a předsunutý objekt MO-S 23 Na Chlupáči. Osádku tvořilo v době mobilizace 38 mužů.

U SIGNÁLU


Vstup: Omezený přístup. Provozovatelé jsou přítomni nepravidelně o víkendu, případně lze individuálně dopředu sjednat návštěvu.
Umístění: Z Darkoviček po silnici na Vřesinu, po 1 km odbočkou vlevo směrem k lesu, kde se nachází parkoviště. To je od srubu vzdáleno 200 m 
GPS: 49.9334733N, 18.1936178E
Betonáž říjen 1936, izolovaný pěchotní srub oboustranný, III. stupeň odolnosti, 279 m.n.m. 


Kontakt: Klub vojenské historie Hraničářský pluk 4, z.s., www.mos24signal.cz, e-mail: muzeum@mos24signal.cz, tel.: 731 954 708

 

MO-S 33 KOZMICE Muzeum
PEVNOST S AUTENTICKOU PŘEKÁŽKOU


Dvoupodlažní pěchotní srub se dvěma pancéřovými zvony a jednou kopulí vytrženou Němci za okupace měla osádku 37 mužů a byla vyzbrojena dvěma kanóny a řadou kulometů, z nichž jedno dvojče bylo umístěno v kopuli. Srub je postupně uváděn do stavu z roku 1938. Jako jediný v celé republice se pyšní zaberaněnými kolejnicemi při křídlech objektu.

KOZMICE


Vstup: Omezený přístup. Provozovatelé jsou přítomni nepravidelně o víkendu, případně lze individuálně dopředu sjednat návštěvu.
Umístění: Ze silnice I/56 Opava - Hlučín, odbočkou vpravo před železničním přejezdem u Kozmic
GPS: 49.9172347N, 18.1415639E
Betonáž říjen 1936, izolovaný pěchotní srub oboustranný, II. stupeň odolnosti, 231 m.n.m. 


Kontakt: Tomáš Hradil, e-mail: kvhostrava@seznam.cz, tel.: 732 823 960

OP-S 10 - NA KŘIŽOVATCE Muzeum
PO VÝBUCHU MUNICE


Na konci války Němci devastovaný objekt provizorně opravili, vyzbrojili a využili k obraně proti Rudé armádě. Použití plamenometů během urputných bojů způsobilo výbuch v levé části objektu a jeho poškození. V osmdesátých letech začal být bunkr postupně opravován a došlo dokonce k osazení jednoho pancéřového zvonu. Vzniklo zde malé muzeum a objekt byl rozdělen na dvě expoziční části. První část se věnuje předválečnému období a ta druhá válečnému. Ve srubu lze vidět výstavy věnované německému wehrmachtu, Československé a Rudé armádě. Přístupné jsou dobové ubikace, strojovna, místnost velitele a telefonisty. Mimo jiné jsou zde stále patrné následky výbuchu munice uvnitř objektu při dobývání srubu v roce 1945.

NA KŘIŽOVATCE


Vstup: Omezený přístup. Individuálně lze dopředu sjednat návštěvu srubu. 
Umístění: Ze silnice I/56 Opava-Hlučín odbočkou vpravo před Malými Hošticemi
GPS: 49.9373528N, 17.9551317E
Betonáž červen 1937, izolovaný pěchotní srub oboustranný, III. stupeň odolnosti, 256 m.n.m. 


Kontakt: Klub vojenské historie Hlučínsko - Hultschiner Ländchen z.s., www.kvh-hlucinsko.webnode.cz, e-mail: kvh-hlucinsko@seznam.cz, tel.: 720 515 855

OP-S 25 - U TRIGONOMETRU Muzeum
DVA FUNKČNÍ PEVNOSTNÍ KANÓNY


Výsledek dlouholeté práce opavského Klubu vojenské historie tvoří tři obnovené dvoupodlažní pěchotní sruby OP-S 25, 26 a 27 s dvěma pevnůstkami. Pěchotní srub OP-S 25 je zpřístupněn jako muzeum. Je prvním objektem v dějinách českého pevnostního muzejnictví, kde jsou v obou střeleckých místnostech osazeny dva funkční pevnostní kanóny vz. 36. Srub měl osádku 37 mužů. V roce 1938 nebyl sice dokončen, ale obránci z hraničářského pluku č. 4 ho připravili k provizorní obraně. Dva pancéřové zvony osadili až Němci za okupace, když zde zřídili výcvikový prostor zahrnující i další pevnosti a pevnůstky v západním směru. Také uzavřené objekty s čísly 26 a 27 mají původní pancéřové zvony. Areál umožňuje unikátní prohlídku části linie opevnění z týlu při průjezdu cesty z Milostovic (vlevo od hostince U lípy) směrem do Jamnice.

U TRIGONOMETRU


Vstup: Přístupný. Každou neděli od 14 hodin, k dispozici je průvodce, případně lze 
Umístění: Z Opavy po silnici I/11 na Bruntál, po 3 km odbočkou vlevo do středu obce Milostovice, ke kapli a východně Dělnickou ulicí. Lze také využít linky č. 212 opavské MHD ze zastávky Divadlo v Opavě 
GPS: 49.9517778N, 17.8380556E
Betonáž květen 1938, izolovaný pěchotní srub oboustranný, III. stupeň odolnosti, 302 m.n.m.


Kontakt: Klub vojenské historie Opava, www.opevneni-milostovice.com,  e-mail: chrpaop@seznam.cz, tel.: 603 733 737

ROZHLEDNA ŠIBENICE

 

Rozhledna, která svým tvarem zaujme každého pozorovatele, neboť připomíná vojenské opevnění a odkazuje tak na místní soustavu prvorepublikového opevnění a její vyspělost.

Rozhledna stojí nad osadou Březová, která je místní částí obce Stěbořice. Neznalého návštěvníka jistě napadne, proč betonová rozhledna a  proč na  tomto místě. Pro pochopení celého nápadu je zapotřebí se vrátit do období před Mnichovskou dohodou, kdy měla na  tomto místě vzniknout dělostřelecká tvrz Šibenice, jež měla vyztužit již tak hustou síť vojenských opevnění. V  té době mělo jít o druhou největší tvrz v rámci Československa. Vzhledem k  událostem, které po  Mnichovské dohodě nastaly, nebyla nakonec nikdy realizována.

Rozhledna stojí na  mírném návrší a  tyčí se  do  výšky více než 12 metrů. Okna rozhledny jsou navržena ve  tvaru střílen, jenž prosvětlují schodiště a  vnitřní prostor. Když vystoupáte nahoru, spatříte Jeseníky s  jeho dominantou horou Praděd, Velký i  Malý Roudný, polskou část Opavské pahorkatiny
a při dobrém počasí i vzdálené vrcholky Beskyd. Z blízkého okolí je vidět Cvilín s kostelem a rozhlednou, rozhlednu Hanse Kudlicha v Úvalně, okolní obce s typickými kostelními věžemi i samotné město Opavu. Zaparkovat lze autem cca 200 metrů od rozhledny. 

ROZHLEDNA ŠIBENICE