Navigace

Obsah

trasa č.1 - Krajinou zaniklých zámků

 

Výlet započneme u zaniklého zámku v Hrabyni, která leží zhruba v půli cesty mezi Ostravou a Opavou. Dnes již torzo velkolepého barokního zámku se nachází po levé straně cesty vedoucí z Hrabyně do Háje ve Slezsku. V současnosti jedinou připomínkou této stavby je zchátralá míčovna a část zahradní zdi.

 

Most v zámeckém parku v Dobroslavicích

Míčovna byla později přebudována na sýpku. Odsud budeme pokračovat z táhlého kopce po silnici vedoucí do Háje ve Slezsku. V Háji ve Slezsku stojí  novorománský kostel. V obci se narodil známý spisovatel Vladislav Vančura.V místní části Smolkov se můžeme občerstvit v selské hospůdce Slezský Grunt. Další zajímavé občerstvení nabízí rovněž restaurace Mlýn U Vodníka Slámy v sousední Lhotě u Opavy.  Z Háje ve Slezsku pojedeme přes místní část Chabičov a poté nás čeká zhruba kilometrové stoupání k obci Jilešovice. Po krátkém sjezdu ke zdejší kapli zahneme doprava na silnici vedoucí do Dobroslavic. Čeká nás další táhlý kopec se serpentýnami, a to už se blížíme k Dobroslavicím, kde se nachází hned dvě zapomenutá místa. Tím prvním je zaniklý zámek, který stával po levé straně silnice. Zámek byl zničen za 2. sv. války a dodnes se zachoval pouze cenný anglický prak s romantickou zříceninou mostu, viz foto. V areálu parku se můžete občerstvit v restauraci - pizzerii.

 

Další zapomenuté místo je jen o pár set metrů dál; jedná se o dva kamenné smírčí kříže ze 16. století. Na jednom z nich je zřetelně viditelná rytina nože. Oba smírčí kříže můžeme vidět po pravé straně silnice mezi Dobroslavicemi a Děhylovem. V jejich těsné blízkosti je umístěna barokní socha na kamenném sloupu. Z Dobroslavic se vydáme do Plesné po silnici, která je zároveň značena jako cyklostezka č. 6200, a po níž dojedeme do Velké Polomi. Ve Velké Polomi stojí za zmínku renesanční farní kostel sv. Václava, který byl barokně upravován. Od kostela pojedeme po silnici vedoucí do Háje ve Slezsku. To už před sebou uvidíme most čtyřproudé silnice č. 11, který podjedeme. Pár set metrů za mostem je po levé straně odbočka, po níž se přes les dostaneme opět na silnici vedoucí z Hrabyně do Háje ve Slezsku. Trasu zakončíme na stejném místě, kde jsme ji započali, tedy u zaniklého zámku v Hrabyni. Trasa měří 32 km.

Mapa turistické trasy č.1

trasa č.2 - Po stopách starých lomů

               

Stejně jako u prvního výletu i tentokrát vyrazíme od zaniklého zámku v Hrabyni, který bude naším prvním zapomenutým místem. Od zámku se vydáme do kopce na křižovatku se starou silnicí, která spojuje Ostravu s Opavou, a najedeme na ni ve směru na Ostravu. Mineme kostel a po několika stech metrech odbočíme doprava ve směru na Budišovice.

Wondružkův lom

U rehabilitačního ústavu zahneme po pravé straně na cyklostezku č. 6199 a vydáme se po ní údolím říčky Ohrozimy. Z lesa vyjedeme na silnici, která vede z Nových Sedlic do Pusté Polomi. V místní části Přerovec se u vodní nádrže ve směru na Suché Lazce nachází restaurace Heja. Cesta vede delší dobu do kopce přes vesnici Podvihov, kde na křižovatce odbočíme na cyklostezku č. 6140 a vydáme se po ní do Pusté Polomi. Zde stojí za zmínku pozdně barokní kostel z přelomu 18. a 19. století. Pak už si můžeme vychutnat odměnu v podobě dlouhého sjezdu do Budišovic. Zhruba v půli cesty mezi Polomí a Budišovicemi stojí po pravé straně silnice kříž a od něj vede asfaltová odbočka k dalšímu zapomenutému místu, kterým je Wondružkův lom.

 

Na konci 19. a v první polovině 20. století zde probíhala masivní těžba břidlice. Dnes se tu nachází chatová osada s unikátem, jímž je jediná kamenná trafostanice na Moravě a ve Slezsku. Z Wondružkova lomu se vrátíme zpět na silnici vedoucí do Budišovic. Po pár stech metrech přijíždíme k místu, kde po pravé straně odbočuje polní cesta do lesa. Dřevěnou závoru snadno obejdeme. Zhruba po šedesáti metrech se na okraji lesa rozprostírá malý zaplavený lom, který nese jméno Bazal. Zpět po silnici dojedeme do Budišovic, konkrétně na jejich dolní konec, kde se v ulici K Zátiší nachází u posledního domu smírčí kříž. Ten patřil švédskému vojákovi a je posledním zapomenutým místem na tomto okruhu. Z Budišovic se po silnici přesuneme zpět do Hrabyně, kde náš cyklovýlet zakončíme. Za zmínku i navštívení zde jistě stojí památník Ostravské operace a Muzeum Ostravské operace. V nohách budeme mít najeto pěkných 23 km. 

Mapa turistické trasy č.2

trasa č.3 - Neznámou Prajzskou

 

Tentokrát vyrazíme ze Štítiny od železniční stanice, kam se snadno dostanete jak vlakem tak autem. Ze Štítiny se vydáme směrem na Kravaře. Na konci Štítiny stál po levé straně rybníka zámek, který je naším prvním zapomenutým místem na této trase. 

Národní přírodní památka Odkryv

Zámek byl stržen ke konci 80. let minulého století, a to kvůli špatnému stavu. Do dneška se z něj dochovala jen hromada sutin. Dobrým poznávacím místem je kaplička, která stojí na pravé straně silnice. To už se však blížíme k řece Opavě a do Kravař. V Kravařích se nachází cenný barokní zámek s anglickým parkem, který částečně slouží jako golfové hřiště. Zámek i park jsou veřejně přístupné a rozhodně stojí za návštěvu.

 

My nyní budeme pokračovat ke kostelu, kde přetneme hlavní silnici vedoucí z Opavy do Hlučína. Zhruba po padesáti metrech se naše cesta rozdvojuje a my zahneme doleva. To už před sebou uvidíme železniční přejezd se světelnou signalizací. Asi 700 metrů za přejezdem roste v poli skupina stromů. A to je naše další zapomenuté místo – národní přírodní památka Odkryv. Tato lokalita byla vytvořena ledovcem v poslední době ledové; žijí v ní vzácní živočichové a rostliny. Původně zde byl lom, v němž se těžil štěrk a písek; proto lze v odkryvu nalézt horniny a minerály, jako je např. pazourek, které tu nejsou původní.

Mapa turistické trasy č.3

Od Odkryvu se vrátíme zpět na křižovatku, ze které jsme odbočili, a dojedeme do vesničky Svoboda. Ze Svobody se vydáme do Štěpánkovic po cestě, kterou prochází i cyklostezky č. 554 a 6092. V místní části Albertovec se nachází romantický zámeček a chovají se zde dostihoví koně. Z Albertovce je to už jen malý kousek do Bolatic – obce spojené s výrobou špičkových horolezeckých lan. Bolaticím vévodí barokní kostel sv. Stanislava. Zrekonstruovaný barokní zámek je sídlem městského úřadu. Za zmínku jistě stojí bolatický skanzen. Z Bolatic můžeme zamířit do sousední obce Chuchelná. Zde je k vidění zámek, který ovšem slouží jako rehabilitační ústav. Kromě zámku stojí za povšimnutí mauzoleum Lichnovských. Je možné ho navštívit po předchozí domluvě se starostou obce.

 

Ale teď už zpět do Bolatic. Po cyklostezce č. 554 se přesuneme do Bohuslavic, kde se napojíme na cestu vedoucí do Vřesiny. V půli cesty mezi Bohuslavicemi a Vřesinou zahneme doleva a po necelém kilometru přijíždíme do Závady u Opavy. Zde se v Panském lese nachází poslední zapomenuté místo, kterým je zaniklý hrádek Švédská šance. Přístupová cesta k hrádku je po levé straně cesty a je dobře značená. Ze Závady jsou to necelé tři kilometry do Bělé u Opavy. V Bělé je možno se osvěžit u zdejších Priessnitzových venkovních koupelí – výborná je zdejší pramenitá voda. Vyhlášená je i zdejší pstruží farma, kde si můžeme pstruha chytit, nechat upéct a následně si na něm pochutnat.

 

Posíleni se vydáme zpět do Bohuslavic a odtud do Dolního Benešova, kde opět překřížíme silnici č. 56 z Opavy do Hlučína a podél benešovských štěrkoven se vydáme do Háje ve Slezsku. Mezi Hájem a Štítinou jsou k vidění drobné bunkry, které byly součástí Československého opevnění. Cestu zakončíme opět u železniční stanice ve Štítině Za sebou budeme mít 38 km. Pro zajížďku do Bělé je třeba připočítat 5km. Na rozdíl od předchozích dvou tras má tato jednu velkou výhodu. Vede převážně po rovině.