Obsah

naučné stezky

Naučná stezka Hvozdnice

Přírodní rezervací Hvozdnice prochází Naučná stezka Hvozdnice. Pojmenována je podle říčky, která v oblasti mezi Dolními Životicemi a Oticemi protéká původním neregulovaným korytem kolem Slavkovských rybníků. Zachoval se zde poslední zbytek lužního lesa na Opavsku, kde je dodnes možné pozorovat korytotvorné procesy toku. Luh je nejkrásnější na jaře, kdy rozkvétají statisíce bílých sasanek, zapalic žluťuchovitých a mnoho jiných jarních bylin. Zpěvem své teritorium začnou označovat drozdi, kosi, pěnice, lejsci, žluvy. Dostatek potravy zde má ledňáček říční, který si pro svá hnízda vyhrabává nory do nárazových stěn meandrů. Průzkum potvrdil přítomnost skokana krátkonohého, rosničky zelené, čolka velkého i obecného a kříženců kuňky obecné a žlutobřiché. Mezi charakteristické dřeviny lužního lesa patří střemcha hroznovitá, lípy, dub letní či zimní, jilm a habr, javory, topol, vrby či jasany.

Dostupnost celoročně, pěšky, na kole.

Naučná stezka Moravice

Ostroh, na kterém stojí zřícenina hradu Vikštejna z 1. poloviny 13. století, je zajímavým přírodním i historickým územím. Leží v centrální části Přírodního parku Moravice. Pozoruhodný je zejména meandr řeky Moravice v Annině dolině. Z Annina údolí až ke hradu vede 1200 m dlouhá naučná stezka. Jako charakteristické dřeviny v okolí stezky můžeme označit buk lesní, habr obecný a jilm drsný. Při troše štěstí můžeme spatřit živočichy jako jsou roháč obecný, mlok skvrnitý, veverka obecná, kuna lesní, srnec obecný. Z ptáků lze zahlédnout káně lesní, lejska malého, výra velkého, brhlíka lesního, krkavce velkého, strakapouda velkého, dlaska tlustozobého nebo straku obecnou. Na informačních tabulích Naučné stezky se dozvíte všeobecné informace o přírodním parku i o konkrétní lokalitě, kterou procházíte.

Dostupnost: doporučeno pouze v létě, pouze pěšky

Naučná stezka Chuchelenský les

Lesní naučná stezka byla vybudována v roce 2000 díky iniciativě obce Bolatice a ve spolupráci s Lesy ČR, s. p., Opava a Základní školou Bolatice.
Nejdříve bylo vybudováno "Pinkadélko" (2000), pak Altán (2002) a v roce 2002 byly nainstalovány informační tabule, tabule Savci a malé cedulky s popisem názvu stromů a rostlin. V roce 2004 byly na stezce instalovány tabule - Ptáci.
Značená naučná přírodovědecká trasa začíná a končí v Bolaticích v Borové, je dlouhá asi 6 km a tvoří okruh ve "Velkém lese". Navštěvníci se mohou projít lesem, zastavit se na dvou odpočívadlech, kde u jednoho pramení potok Zbojníčka. Trasa je značena ukazateli směru se značením kilometrů. Zhruba 30 tabulí návštěvníka seznamuje s flórou a faunou tohoto lesa.

Suchý poldr č. 1 (Důlek - ul. K Hrázi)

Naučná stezka po devíti suchých poldrech

Diagnostická stezka zdraví

Diagnostická stezka zdraví v Bělé Na základě získání nadačního příspěvku z Nadace OKD ve výši 200.000,- Kč začala obec Bělá nákladem 307 tis. Kč budovat první etapu projektu Diagnostická stezka zdraví.

Záměrem tohoto projektu je dát široké veřejnosti další alternativu využití volného času. Po dvou měsících intenzivní práce je první etapa projektu hotová. Stezka bude po otevření sloužit všem zájemcům o pobyt na čerstvém vzduchu v krásné přírodě. Terén stezky je členitý a proto si může každý zájemce vyzkoušet a prověřit svou tělesnou kondici. Tempo si zvolí sám dle svých sil, pro starší je v polovině trasy připravené stylové lesní posezení s nádherným výhledem do ničím nerušené krajiny. Po zrealizování druhé etapy a tím i zprovozněním celých 1280 m stezky, budou mít zájemci o tento jednoduchý test kondice možnost ověřit si, zda je třeba více trénovat, nebo zjistí, že jsou fyzicky zdatní a prožijí příjemné chvíle v lesním prostředí.

Diagnostická stezka zdraví začíná u Priessnitzových bazénků, dále pak pokračuje okolo lesu Pavlačka a zhruba po ujití 650 m turista objeví na nejvyšším místě stezky již zmiňované posezení. Pak už záleží jen na něm zda jej využije a nebo se vrátí zpět. Po dokončení druhé etapy a tím celé stezky bude moci být okruh využíván v obou směrech.

Naučná stezka "Okolo Vřesiny"

Naučná stezka "Okolo Vřesiny" se nachází přibližně 15 km severozápadně od města Ostravy, konkrétně u obce Vřesina na Opavsku. Trasa naučné stezky je vhodná pro malé i velké návštěvníky. Vede přes Přírodní rezervaci Dařenec, jeho Polanskými dubohabřinami a pokračuje alejí ovocných stromů až k „Vodnímu dolu“. Zde se nachází studánka a lesní rašeliniště. Lokalitu si velmi oblíbilo také několik druhů orchidejí a pozornému oku návštěvníka neuniknou ani vzácní živočichové, jako je například jezevec lesní.

Na stezce se nachází přes pět set let starý tzv. Mechtildin dub, se kterým je spjato několik legend. Tento vzácný strom nese své jméno po pravnučce Marie Terezie hraběnce Mechtildě Zinnenberg Lichnovské. U jeho kořenů leží velký bludný kámen ze švédské žuly severského zalednění, na kterém je vytesáno přímo její jméno – Mechtilden Eiche.

V lokalitě je návštěvníkům k dispozici 6 velkých informačních tabulí, 2 menší tabule, ukazatele, rozcestníky, značení stezky. Návštěvníci určitě ocení také novou dvojlavičku se stolem u studánky, nebo dřevěné schůdky a zábradlí.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách obce Vřesiny (Menu - Informace o obci / naučná stezka).

Naučná stezka československého opevnění

Linie československého opevnění postavená v letech 1935 - 1938 podél tehdejší hranice s Německem, měla na území dnešní Opavy 18 pevností a přes 140 pevnůstek. V květnu a září 1938 je obsadili českoslovenští vojáci, odhodlaní k obraně vlasti. Po podepsání mnichovské dohody se museli bez boje z opevnění stáhnout. Během okupace Němci část opevnění využili k výcviku. Mnohé objekty na Opavsku jim sloužily k obraně proti útočící Rudé armádě a čs. jednotkám při Ostravsko-opavské operaci v dubnu a květnu 1945.

Naučná stezka kolem jednotlivých pevností je značena zelenou barvou a dlouhá cca 6,5 km. Je vhodná jak pro pěší, tak cykloturistiku. Vede od samostatného pěchotního srubu MO-S 16 "Rozcestí" kolem dalších objektů lehkého a těžkého opevnění přes Areál čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a končí u srubu MO-S 24 "Signál". Po trase je možno vidět různá stavební řešení objektů se zachycením vývoje čs. fortifikace. Návštěvníci si mohou prohlédnout některé objekty naučné stezky i uvnitř díky různým klubům vojenské historie, které začínají jednotlivé sruby rekonstruovat.

Popis jednotlivých pevností:

MO-S 16 „Rozcestí“
Je jedním ze čtyř stavebně dokončených srubů ostravského úseku opevnění, na kterém měla být umístěna otočná věž pro dvojče těžkých kulometů. Vchod do srubu je zabetonován.

Umístění: vlevo od silnice z Markvartovic do Šilheřovic, těsně před odbočkou na Darkovičky
GPS: 49°55'9.228"N 18°14'27.020"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 7. 12. 1936
Odolnost: III. stupeň

MO-S 17 „Štipky“
Srub měl být vyzbrojen 9 cm kasematním minometem, jehož mohutná střílna se zachovala v týlovém patře pod pravou střeleckou místností. Celý srub je zdevastován mohutným výbuchem, kterým Rudá armáda po válce odpálila kořistní munici. Zajímavostí objektu je, že jako jediný na ostravském úseku opevnění byl maskován krycími nátěry a drátěnými maskovacími sítěmi s barevnými jutovými záplatami. Ostatní objekty byly natřeny načerno, protože zahájení bojů ze strany Německa se očekávalo v nočních nebo brzkých ranních hodinách. Objekty v lesních úsecích byly navíc kryty chvojím nebo opřenými stromky.

Umístění: 70 m nalevo od silnice z Darkoviček do Šilheřovice, kousek za odbočkou na Hať
GPS: 49°55'28.138"N 18°13'53.374"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 9.9.1936
Odolnost: II. stupeň

MO-S 18 „Obora“
Jednostranný srub opravený zvnějšku do stavu v roce 1938. Střílny tohoto objektu jsou původní. Srub je jedním ze dvou srubů ostravského úseku, kde nebyly střílny z nějakého důvodu vytrženy. Interiér srubu není přístupný. Slouží muzeu umístěnému na sousedním MO-S-19 „Alej“ jako depozitář a technické zázemí.

Umístění: vpravo u silnice z Darkoviček do Ludgeřovic
GPS: 49°55'26.598"N, 18°13'42.269"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 3.8.1936
Odolnost: II. stupeň

MO-S 19 „Alej“
Oboustranný pěchotní srub na pravém křídle projektované tvrze Orel. Jeden z ucelené skupiny srubů postavený ve III. stupni odolnosti, což je dáno množstvím silnic, které v tomto úseku procházejí od hranic do vnitrozemí. Srub byl v polovině osmdesátých let kompletně zrekonstruován do stavu v roce 1938. Ze zbraní jsou na srubu k vidění všechny zbraně používané v pevnostech v roce 1938. Raritou je lafetované dvojče těžkých kulometů a zejména rekonstruovaný protitankový kanón vz. 36 ráže 4,7 cm (zbraň L1), který se v republice nachází pouze ve dvou exemplářích. V areálu se muzea se konají při zvláštních příležitostech dobové bojové ukázky.

Umístění: po levé straně silnice z Hlučína do Šilheřovic za obcí Darkovičky
GPS: 49°55'31.300"N, 18°13'16.867"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 27.8.1936
Odolnost: III. stupeň

MO-S 20 „Orel“
Tvrzový objekt, který měl patřit do sestavy tvrze Orel. Protože s výstavbou tvrze se v dohledné době nepočítalo, byl postaven pouze tento srub, aby se uzavřela díra v linii izolovaných pěchotních srubů.
Uvnitř se nachází šachta se schodištěm pro napojení na podzemí. Na dně šachty je kopaná studna. Interiér srubu není přístupný. Srub byl zabetonován.

Umístění: nalevo vedle silnice z Darkoviček do Darkovic, přístup od muzea MO-S 19 "Alej" po polní zpevněné cestě vedoucí kolem protitankových příkopů a překážek
GPS: 49°55'38.982"N, 18°12'56.553"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 11.12.1936
Odolnost: IV. stupeň (nejodolnější)

MO-S 21 „Jaroš“
Oboustranný pěchotní srub na levém křídle nedobudované tvrze Orel. Střílny nejsou zabetonovány. Ochranné příkopy zpola zasypány. Vchod do objektu zazděn. Schodiště umístěno před chodbou objektu u týlové stěny. Střílna na ochranu vchodu je na plošině nad schodištěm. Na obou stranách objektu jsou zachovalé zbytky příkopu PÚV.

Umístění: v poli mezi silnicemi Darkovičky – Vřesina a Darkovičky - Darkovice
GPS: 49°55'41.110"N, 18°12'23.383"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 24.9.1936
Odolnost: III. stupeň

MO-S 22 „František“
Oboustranný pěchotní srub umístěný na nevýrazné terénní vlně. Střílny hlavních zbraní byly vytrženy a na konci války nahrazeny německými střílnami z prostého betonu. Dnes jsou střílny zabetonovány. Zabetonován je i vchod včetně originální mříže. Ochranné příkopy jsou po okraj zasypány odpadky. Netradičním způsobem je řešeno schodiště do týlového patra. Není umístěno jako obvykle u čelní stěny objektu za chodbičkou, ale ve zvláštní místnosti u týlové stěny, do které vede i vchod objektu. Na plošince nad schodištěm je pak umístěna střílna na ochranu vchodu.

Umístění: vpravo u silnice z Darkoviček do Vřesiny
GPS: 49°55'54.419"N, 18°11'54.977"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 6.10.1936
Odolnost: III. stupeň

MO-S 23 „Chlupáč“
Mohutný oboustranný pěchotní srub vyzbrojený kulometnou otočnou věží umístěnou na místě s dalekým výhledem určený pro ochranu levého křídla tvrze Orel. Na srubu byl osazen dělostřelecký pozorovací zvon pro potřeby tvrzového dělostřelectva. Střílny hlavních zbraní pod betonem svírají spolu pravý úhel. Objekt je volně přístupný normálním vchodem.

Umístění: v malém lesíku na hřebeni, vpravo od silnice z Darkoviček do Vřesiny
GPS: 49°56'10.540"N, 18°12'16.258"E
Typ: Pěchotní srub
Datum betonáže: 1.12.1936
Odolnost: III. stupeň

MO-S 24 „Signál“
Oboustranný třízvonový pěchotní srub. Těžké kulomety z kopule postřelovaly prostor směrem k předsunutému srubu MO-S-23 "Chlupáč", PTK působil do prostoru překážek k sousednímu MO-S-22 "František" a minomet postřeloval mělká údolí v předpolí a prostoru nepostavené tvrze Orel. Celou mezeru mezi srubem a jeho pravým sousedem vyplňoval protitankový příkop PÚV dosud patrný v terénu. Vchod zazděn. Interiér srubu zdevastován pravděpodobně výbuchem zevnitř. Nálož zcela roztrhala vstupní chodbičku objektu dokonce byl proražen i strop do týlového patra. Zajímavostí srubu je zbytek muničního výtahu pro zásobování minometu střelivem (napravo od vchodu).

Umístění: po silničce, která odbočuje ze silnice Darkovičky-Vřesina vlevo u MO-S-22. Srub je vidět napravo od cesty jakmile tato vstoupí do lesa.
GPS: 49°56'0.279"N 18°11'36.963"E
Typ: pěchotní srub
Datum betonáže: 24.10.1936
Odolnost: III. stupeň

Text byl převzat ze stránek Československého opevnění, kde rovněž naleznete bližší informace o jednotlivých pevnostech.

Naučná stezka Landek

Vrch Landek leží nad soutokem řek Odry a Ostravice na severozápadním okraji Ostravy v katastru městských obvodů Petřkovice a Koblov.
Národní přírodní památka Landek otevřela roku 1976 přírodovědnou naučnou stezku s 9 zastávkami, charakteristikou geologickými poměry, výchozy uhelných slojí, lesními ekosystémy, florou i faunou.
Roku 1985 byla doplněna o 1. část naučné stezky hornické.
Tato lokalita je první lokalitou na Ostravsku, kde se začalo dobývat cílevědomým těžařským způsobem. Nejvýznamnějším dolem v celé historii dobývání byl důl Anselm. V areálu NPP Landek najdeme velkou koncentraci zajímavých památek. Byly zde nalezeny pozůstatky sídliště lovců mamutů se soškou Petřkovické Venuše vytvořené z krevele, stejně tak i důkazy o použití kamenného uhlí touto skupinou. Na vrcholu kopce byly nalezeny pozůstatky dřevěných palisád slovanského hradiště. Na povrch zde vystupují produktivní karbonské vrstvy a každý se může podívat, jak takové uhlí na Slunci vypadá. Po cestách vás povede naučná stezka a navrcholu kopce i nová dřevěná rozhledna.

Hornická naučná stezka
Projekt hornické stezky byl zpracován v roce 1985. Stezka částečně probíhá souběžně s přírodovědnou stezkou a do určité míry sleduje trasu zelené značené turistické cesty po hřebenu Landeku mezi Petřkovicemi a Koblovem. Hornická stezka vede podél skalních výchozů nejstarších uhlonosných vrstev karbonského pohoří s výchozy uhelných slojí na povrch a přibližuje se některým ze zmíněných ústí starých důlních děl.
Hornická stezka má celkem 3 etapy. První etapa má navíc tzv. severní a jižní větev. Jižní větev je vedena od zastávky MHD Pod Landekem, prochází po hlavní přístupové cestě podél skalního defilé výchozů nejstarších úhlonosných vrstev karbonského pohoří s uhelnými slojemi petřkovického slojového pásma a podél zaniklých ústí štol. Tato místa však leží na soukromých pozemcích a nejsou tak veřejně přístupná. Severní větev začíná u téže zastávky MHD jako větev jižní naproti vyznačenému ústí zaniklé dědičné štoly Kleinpeter.

Jižní větev (začátek u hlavní orientační tabule) zpřístupňuje ze staré cesty na jižním úbočí Landeka 5 zaniklých štol a dvě jámy současně s jedinečnými výchozy karbonských hornin s uhelnými slojemi. Na konci trasy důl Masaryk I.

Severní větev (začíná severně od orientační tabule u kapličky naproti vyznačenému ústí zaniklé dědičné štoly Kleinpetr) vede spolu s přírodovědnou stezkou od landeckého parkového lesa a zpřístupňuje osm zaniklých jam. Je ukončena v Koblově.

Druhá etapa stezky prochází areálem hornického muzea a zahrnuje prohlídku zpřístupněných štol František a Albert a dále pak míjí ústí zaniklých štol Terezie, Štolní, Poustevník, Nový, Vilemina, Neočekávaný a Juliána, tedy úsek nejstarších dobývaných slojí v prvopočátku těžby pod Landekem. Stezka končí východním oplocením areálu.
Třetí, nejvýznamnější etapa, prochází po staré hornické cestě podél jihovýchodního svahu Landeku a představuje ono unikátní defilé karbonských hornin petřkovického a spodního hrušovského slojového pásma s tektonickými poruchami a zlomy. Začíná u východního oplocení areálu muzea, tedy tam kde končí druhá etapa. Dochované výchozy uhelných slojí na této stezce jsou dnes ojedinělé v celé Evropě. Tato oblast byla jako první na Landeku vyhlášená chráněným přírodním výtvorem již v roce 1966.

Přírodovědná naučná stezka
Původní naučná stezka přírodovědná a historická byly v roce 1990 spojeny do jediné naučné stezky a v roce 1994 byla obnovena a doplněna Ústavem ochrany přírody Ostrava. Stezka prochází po hřebenu Landeku se zastaveními u míst významných historicky, přírodovědně nebo krajinotvorně. Na těchto místech jsou umístěny informační tabule.

Naučná stezka po devití suchých poldrech

Naučná stezka po 9 suchých poldrech v Bolaticích.

Naučná stezka Hájeckými chodníčky

Naučná stezka Hájeckými chodníčky je 9 km dlouhá středně obtížná trasa se šesti zastaveními na významných místech v obci a jejím blízkém okolí. Začíná i končí u železniční stanice Háj ve Slezsku a v roce 1998 ji vybudoval hájecký skautský oddíl. Stezka prochází kolem pomníku spisovatele Vladislava Vančury a míří k vojenské pevnosti Padařov, která je součástí rozsáhlejšího opevnění vybudovaného před 2. světovou válkou na obranu republiky. Vede také přes památné místo Slezanů Ostrou hůrku, kde probíhaly historicky významné tábory lidu. Údolím Čertova mlýna přes vrch Těškovice pak schází do místní části Háje Chabičova a vede zpět k nádraží.

Nástup na Břidlicovou stezku ve Svatoňovicích

Břidlicová stezka je rozšířenou přírodní expozicí veřejně přístupného Muzea břidlice
v Budišově nad Budišovkou. Nástup na Naučnou stezku je vyznačený od železniční stanice. Celková délka trasy je 33 km, ale můžete si ji zkrátit i po několika značených spojkách. Přímo v terénu se na informačních tabulích seznámíte s historií těžby štípatelné jílové břidlice a se specifickými přírodními podmínkami a místopisem obcí, kterými trasa prochází. Objevíte několik zaniklých důlních děl, břidlicové haldy a jezírka v zatopených těžních jamách. Trasa je vyznačena malovanými značkami a turistickými směrovkami.