Navigace

Obsah

památné / významné stromy, aleje

Struhalův dub

Struhalův dub – dub letní, Quercus robur, významný
orientační strom, který byl 1. 9. 2011 vyhlášen
za památný strom. Obvod kmene ve výšce 1,3 m je
660 cm. Výška stromu 27 m, šířka koruny 19 m. Roste
na okraji lesa severně od obce. Je nápadný svou polohou u staré kupecké cesty. Na kmeni je v různých
výškách více zastřešených dutin po vylomených
větvích. Spodní část kmene je celistvá. Je zde umístěn obrázek Panny Marie.

Dub v lese Sedliska

Tento strom roste na kraji lesa a tvoří hranici lesa a současně i katastru Závada u Hlučína a Píšť. Dub (Quercus robur) dostal zásah bleskem, který poškodil kmen. Konce větví usychají a vytvářejí malebný habitus. Pod korunou rostou mladé břízy a borovice, které mu konkurují a mohou časem vrůstáním do koruny poškodit spodní větve. Jeho stáří je odhadováno na 250 let.

Obecně o dubu
Naše domácí dlouhověká dřevina rozšířená po celé Evropě patří mezi nejčastěji vyhlašované památné stromy. Dorůstá výšky až 40 m a dožívá se stáří i přes tisíc let. Roste hlavně v lužních lesích a v pahorkatinách. Na Šumavě se s ním můžeme setkat i ve výškách kolem 800 m.n.m. Dubové porosty jsou nebývale atraktivní pro hmyz, na jediném stromě může žít až 300 různých druhů hmyzu. Dřevo je velmi hodnotné, trvanlivé a odolné vůči škůdcům. Používá se při výrobě dýh, ve stavebnictví i lodním stavitelství, k výrobě pražců, parket, sudů i nábytku. Ponořené dřevo černá, ale neztrácí pevnost. Žaludy měly velký význam jako krmivo pro vepře, kdysi se pražené žaludy používaly jako náhražka kávy.
Jako léčebný prostředek byl dub využíván i indiány, dnes se nejčastěji používá dubová kůra pro svoje stahující a protizánětlivé působení (obsahuje tanin). Dub byl posvátným stromem našich předků. Byl symbolem nevyčerpatelné životní energie, výdrže a hrdosti. Řekové poslouchali v korunách dubů hlas samotného Dia, pro Němce se stal erbovním stromem.

Text citován z: E. Mračanská, Památné stromy Moravskoslezského kraje, Ostrava 2010.

Javor mléč u Domu dětí a mládeže

Přesto, že jde o naši domácí dřevinu, jako s památným stromem se s mléčem setkáváme spíše výjimečně. Asi je to dáno jeho kratší životností okolo 150 – 200 let ve srovnání s dlouhověkými dřevinami jako jsou například duby nebo lípy, které se mohou dožít stáří 500 – 1000 let.
Jde o mohutný solitérně rostoucí strom na rohu zahrady vlevo od vstupu do Domu dětí a mládeže v Hlučíně. Kmen je vysoký, u země silně rozšířený v mohutné částečně nad zem nadzvednuté kořeny. Má zaoblenou, téměř kulovitou korunu.
V roce 2003 bylo provedeno jeho ošetření překrytím tří dutin na kmeni a větvích.

Obvod kmene je 335 cm, výška stromu 26 m, šířka koruny 17 m.

Obecně o javoru
Javor je běžný po celém světě v nejrůznějších druzích, kterých je až 250. Zvláště oblíben je v Japonsku a Kanadě. Krásné jsou javory zejména na jaře v době květu a při podzimním vybarvení. Javorové dřevo se používá v řezbářství. Vhodné je především k soustružení a výrobě hudebních nástrojů. Listy rychle tlejí a jsou dobře kompostovatelné. Lidoví léčitelé používali čaj z listů javorů při horečce, vředech, ječných zrnech a otocích. Javorové listy sloužívaly jako krmivo pro hospodářská zvířata, zejména ovce a kozy. Ve středověku však byl také lidskou potravou v úpravě dušených listů s kyselým zelím. Javory jsou hmyzosnubné (pyl přenáší hmyz) a květy jsou dobrou pastvou pro včely. Za doby římské provincie v oblasti Graubünden (dnes Švýcarsko) měli javor za posvátný strom s vlastní duší. V Anglii věří, že dítě posazené na javorovou větev bude dlouho žít. Říká se také, že čápi si prý do hnízda dávají javorovou větvičku, aby se hnízdění vyvedlo.

Text citován z: E. Mračanská, Památné stromy Moravskoslezského kraje, Ostrava 2010.

Lípa malolistá v Ludgeřovicích (Janova lípa)

Strom roste na vyvýšeném místě na ul. Slepá 5 na neoploceném pozemku mezi rodinnými domy. Obvod kmene je 380 cm, výška stromu 25 m, šířka koruny 11 m, její výška 23,5 m. Stáří je odhadnuto na 180 let. Strom je vitální, se zvýrazněnou krajinotvornou funkcí - jeho koruna je mezi nižší zástavbou zdaleka viditelná.

Informace je citována z: V. Koutecká a kol., Příroda Hlučínska, Hlučín 2004.

Lípa srdčitá u Krömrova mlýna

Lípa malolistá (Tilia cordata) s největším obvodem kmene v kraji roste u příjezdové cesty vedle stodoly u Krömrova mlýna v Hlučíně - Jasénkách. Památným stromem byla vyhlášena v roce 2004. Má mohutný průběžný kmen s podélnou dutinou.

Tradovalo se, že uvnitř dutiny je dosud ukryta munice z 2. světové války. Proto byl při ošetřování stromu v roce 2004 přizván pyrotechnik, který se však kvůli silnější postavě do dutiny nedostal. Proto dával instrukce stromolezci, jak má postupovat. Naštěstí se munice ve stromě nenašla. Dutina byla následně zakryta stříškou, aby se zamezilo zatékání vody do kmene. V koruně je několik trsů jmelí, jinak je v dobrém stavu.

Obvod kmene je 683 cm, výška stromu 23 m, šířka koruny 22 m (rok měření 2009). Stáří je odhadnuto na 300 - 400 let.

Obecně o lípě
Lípa je rozšířena v severním mírném pásu. Celkem je známo na 30 druhů lip. Naše domácí druhy jsou dva. Oba druhy mají podobné vlastnosti. Lípa srdčitá má menší listy, jemnější větvení a je více poškozována jmelím. Dosahuje výšky 30, lípa velkolistá i 40 metrů. Obě jsou dlouhověké dřeviny a dožívají se stáří až tisíc let. Květy lípy poskytují důležitou pastvu pro včely. Měkké dřevo slouží k řezbářství a modelářství. Vyráběly se z něho bedničky, krabice, tužky, sloužilo také k výrobě střelného prachu. Macerací ve vodě se získávalo lýko. Větve s listy se používaly jako krmivo pro dobytek, zvláště ovce. Ze semen se lisoval olej na svícení. Všeobecně známý je léčivý účinek lipových květů. Působí při nachlazení, horečce a infekci zažívacího traktu. Uhlí z lipového dřeva slouží proti kolikám a průjmům, ale také ke kreslení. Je naší národní dřevinou. Říká se jí také strom lásky – její vůně omamuje a listy mají tvar srdce.

Text citován z: E. Mračanská, Památné stromy Moravskoslezského kraje, Ostrava 2010.

Štemplovecká alej a Holasovická lípa

Štemplovecká lipová alej začíná u západní brány zámecké zahrady a pokračuje směrem ke kapli sv. Jana Nepomuckého na vrchu Hůrka. Je tvořena lipami, z nichž některé patří k těm nejmohutnějším a nejstarším na Opavsku. Jejich estetická a krajinářská hodnota je obrovská. Z ochranářského hlediska je důležité alej co nejdéle udržet a nechat takto dožít. Dutiny a trouchnivějící dřevo starých stromů, je totiž domovem mnoha vzácných druhů živočichů - ptactva a hmyzu. Další z významných stromů v blízkosti - Holasovická lípa - se nachází na odbočce z obce Zadky na Štemplovec. Z původně vysazené lípy u Božích muk je dnes již jen torzo a na stejné místo byla vysazena lípa nová.

Dub letní v Raduni

Stáří dubu se odhaduje na 500 let. Obvod kmene je 639 cm. Když si budete chtít na dub sáhnout a bojíte se přejít potok po hladkých kamenech z droby, pak raději použijte můstek u směrovníku. Zde se však k vykotlanému dubu dostanete po poli. Duby letní jsou v této oblasti původní, mají tu domovské právo, ale těžko ho obhajují před vysazenými duby červenými. Množství jeho semenáčků svědčí o obrovské vitalitě tohoto severoamerického druhu. Údolí potoka Raduňky je oblíbeným místem vycházek. Další památné duby se nacházejí u školy v obci. V dubové aleji jsou chráněny 4 stromy. Největší z nich má obvod 570 cm a má asi 300 let.

Dub za Skalkou ve Štáblovicích

Památný strom "Dub za Skalkou" má velmi zajímavý habitus, který svědčí o jeho stáří. Na něm by se dala demonstrovat třetí, závěrečná fáze života stromu, ačkoliv v jeho případě přišla zbytečně brzy. Byl vyhlášen v roce 1986 a jeho stáří se odhaduje na 250 let. Obvod kmene je 480 cm. Mnohé jiné duby v jeho věku vypadají zdravěji a vitálněji. Tento se nachází v tzv. odbourávací fázi - stárnutí, po kterém bude následovat rozpad a posléze rozklad dřevité hmoty, o což se zaslouží dřevokazné houby.

Dub letní v Deštné

Památný strom v Deštné byl vyhlášen v roce 1972. Je starý asi 270 let a obvod kmene má 480 cm. Poznáte ho z dálky nejen podle mohutné koruny, ale i podle toho, že je chráněn ohrádkou s tabulkou Památný strom. Dub se dostal do tzv. rovnovážné fáze a ta může trvat ještě mnohá desetiletí, pokud se neprojeví negativně to, že je poškozený bleskem. Je proto perspektivní a může dál sloužit svému účelu jako významný krajinný prvek.

Zlatá lípa v Gutramovicích

Památný strom Zlatá lípa je upomínkou na sedmiletou válku v období 1756-1763. Podle pověsti byl pod lípou zakopán zlatý poklad, který zde ukryli prchající pruští vojáci před rakouským vojskem vedeným legendárním generálem Laudonem. Tato lípa roste na Červeném kopci pod sopečnou Červenou horou, která je nejvyšší horou opavského okresu. V okolí lípy je mnoho čedičových balvanů a zbytků bublinové lávy. Za památný strom byla, s obvodem kmene 360 cm, vyhlášena v roce 1998. Stáří se odhaduje na 210 let a snad se jedná o odnož lípy, pod kterou byl zakopán onen zlatý poklad. Zlatá lípa vyhrála celorepublikovou soutěž o nejkrásnější strom v roce 2011. V blízkosti je Cesta česko-německého porozumění, jako příslib vybudování dobrých současných i budoucích vztahů mezi Němci a Čechy.

Guntramovické duby I a II

Guntramovické duby jsou dva. Na seznam památných stromů se dostaly v roce 1972. Stáří prvního se odhaduje na 420 let, druhého na 380 let. Guntramovický dub č. 1 je ve svahu blíž k obci. Guntramovický dub č. 2 má pravidelnou krásnou korunu a je na rovině poblíž prvního. Oba jsou u polní cesty vedoucí do obce. Podle neověřených pramenů se u těchto dubů v roce 1758 zastavilo rakouské vojsko vedené generálem Laudonem, aby se velitelé poradili, jak pokračovat v boji proti oddílům pruské armády. Proto se těmto dubům také říká Laudonovy duby.

U Dubu v Březové

Zde na polní cestě z Březové, ještě před odbočkami na Větřkovice a Jelenici roste památný strom dub letní. Podle odborníků má 220 let. Byl vyhlášený v roce 1986. Jedná se o významnou, nápadnou a krajinotvornou dřevinu. Na kmeni je umístěný obrázek Panny Marie. Od stromu je dobrý výhled na věž kostela sv. Mikuláše v obci Březová, v jehož blízkosti se nachází další památný strom – lípa velkolistá.